Latinsky: Nymphaea
Dnešní kultivary jsou vyšlechtěny z původních cca. 40 botanických druhů, které jsou rozsety prakticky po celém světě.
To to je asi to nejdůležitější pro úspěšné pěstování. Každá odrůda potřebuje jinou hloubku vody a je jinak vzrůstná. Některé mají drobné listy, jiné velké. Některým stačí obří číše, nebo malé plastové jezírko, jiné potřebují i několik metrů čtverečních. Pro většinu běžných odrůd leknínů stačí počítat s 1m2, proto je nutné vybírat lekníny podle odrůd nikoli podle hezké fotky. Základní pravidla výběru:
Lekníny vyžadují plné slunce a stojatou vodu. Mají rády teplo a teplou vodu.
Lekníny milují těžší humózní půdy bohaté na živiny. Mě se nejvíce osvědčila zemina namíchaná z2 dílů těžké ornice, 1 dílu kompostu a 1 dílu zahradnického substrátu. Do této směsi přidávám na 1m3 10kg rohoviny, ,5kg kostní moučky a 3kg fosfátového skla. Rohovina zajišťuje dlouhodobé živiny pro růst, kostní moučka rychlé aktuální po nasazení a fosfátové sklo zajišťuje živiny pro kvetení s dlouhodobým účinkem.
Do volné půdy se sázení leknínů moc neosvědčilo, s výjimkou přírodních rybníků, kam se používají speciální odrůdy. Většina dnes prodávaných nádob jsou různé umělohmotné košíčky, které jsou prakticky k ničemu. Nádoba musí být dostatečně velká a hlavně pevná, jinak ji lekníny kořeny roztrhají. Stejně tak se mi osvědčily mnohem více plné nádoby než děrované. Z plných nádob se totiž nevyplavuje zemina. Velikost nádoba by se měla řídit především podle vzrůstnosti odrůdy. Miniaturním druhům pro hloubku pěstování 5 až 15cm stačí nádoba o průměru 20 až 25cm. Pro klasické nejrozšířenější odrůdy je ideální nádoba o průměru 40cm s hlubokou (výškou) 20 až 30cm. Pro velké odrůdy se používají nádoby o průměru 50 cm a objemu nejméně 50l.
Zvolenou nádobu naplníme připravenou zeminou do poloviny, rozprostřeme na ni kořeny leknínu a postupně doplňujeme zeminu až po okraj. Puk rostliny by však měl zůstat v úrovni zeminy, t. j. na jejím povrchu. Pukem rostliny se rozumí místo, odkud vyrůstají listy. Při plnění nádoby je nutné nezapomínat na důkladné umačkání a zhutnění zeminy. Po zasazení leknínu je vhodné dát na vrh hrubý písek, nebo kamínky, zabrání se tím zbytečnému kalení vody.
Nádobu s leknínem do vody umisťujeme pomalu a zešikma, aby vzduch mohl postupně vybublat. Samotná nádoba by se měla umístit pouze 15 až 20cm pod hladinu vody, kde necháme rostlinu zakořenit a zvyknout si na nové prostředí. Na této mělké hladině leknín necháme přibližně 8 týdnů. Leknín by po této době měl být zakořeněn s dobře vyvinutými listy, případně již s nasazenými poupaty. V tomto okamžiku jsou lekníny připraveny na umístění na trvalé stanoviště podle hloubky vhodné pro jednotlivé odrůdy. Leknín je schopen prodloužit stonky listů až o 60cm za den.
Po zasazení má leknín dostatečné živiny pro první rok růstu. Přihnojení je vhodné na jaře v dalších letech a to rohovinou a fosfátovým sklem.
Naše odrůdy jsou plně mrazuvzdorné. Proto je nejlepší lekníny ponechat přes zimu v jezírku. Rostliny mohou klidně promrznout i do ledu, rozhodně jim to neublíží. Rozhodně se NESMÍ ukládat do sklepů a garáží, nebo jezírko vypustit a zasypat listím.